Září 2010

Analýza k obnoveným mírovým rozhovorům

21. září 2010 v 0:34 | Johannes Gerloff
13.09.10

Analýza k obnoveným mírovým rozhovorům

Nové řešení starých problémů, nebo jen staré víno v novém měchu?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém týdenním vládním komuniké vyjádřil uspokojení nad dlouhým soukromým rozhovorem, který mohl ve Washingtonu vést s Abu Mazenem - jak se přezdívá palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi. "Abychom došli k realizovatelné smlouvě, musíme uvažovat o nových řešeních starých problémů," citují Netanjahua izraelské noviny. "Jsem ochoten ke kompromisu s našimi palestinskými sousedy, zároveň se starámo naší národní bezpečnost."

Před zahájením rozhovorů naznačil izraelský ministr obrany Ehud Barak, že arabská předměstí Jeruzaléma by se mohla stát součástí budoucího palestinského státu. Svatá místa by měla být převedena do "zvláštního režimu". Takové nápady se vznášely ve vzduchu už v roce 2000, kdy byl Barak premiérem, a kdy se v červenci vrátil zklamaný z Camp Davidu, aby poté v zemi vypukla intifáda al-Aksa. Dnes je Netanjahu přesvědčený, že v závěsu za jednáním s Palestinci se objeví i dohody s ostatními arabskými státy. Izraelská silná dvojka Netanjahu-Barak dělá co může, aby šířila optimismus.

Z izraelského hlediska jsou parametry pro dohodu s Palestinci nastaveny jasně:
·      dva státy pro dva národy
·      ukončení konfliktu a všech dalších požadavků
·      hranice, která rozdělí zemi Izrael
·      na jedné straně velká židovská většina
·      na druhé straně demilitarizovaný palestinský stát
·      velké bloky osad v izraelských rukou
·      palestinští uprchlíci budou odškodněni nebo budou usazeni v palestinském státě
·      zavedení široké sítě bezpečnostních opatření
·      řešení otázky Jeruzaléma

Nic z toho není nové. Spíše to připomíná starý klobouk, tak obnošený, že dokonce i pravicový politik Netanjahu při zmínce o sporných územích už nemluví o "Judsku a Samaří", ale zcela směle a s dokonalou politickou nepřesnostsí o "Západním břehu".

Někteří izraelští ministři svého předsedu vlády v jeho úsilí znovu rozhýbat mírový proces podporují - ale ne všichni. Koaliční partner Avigdor Lieberman, stále jako ministr zahraničních věcí - i když alespoň vůči západním a arabským zemím jím už de facto není - veřejně odmítl obnovení rozhovorů jako předčasný porod, který pro obě strany znamená riziko. "Žádný mír nebude, ani příští rok, ani v této generaci," prohlašuje s prorockým sebevědomím a obviňuje Netanjahua z šíření iluzí. Lieberman vidí Palestinskou autonomii jako neschopnou zjednat mír - ale také neočekává, že by se vrátila k násilí.     

Hebrejské noviny Maariv souhlasí s Liebermanem a pochybují o tom, že by mírové rozhovory mohly být korunovány jakýmkoli úspěchem. "Maximum, kam je Netanjahu schopen zajít, nesahá ani k minimálním požadavkům Palestinců." Podle mínění listu Maariv nebude Abbás ochoten přijmout méně než to, co už nabízeli Ehud Barak a Ehud Olmert, a co Palestinci odmítli jako nedostatečné. A Netanjahu nebude mít nic, co by mohl nabídnout navíc. V nejlepším případě by mohl být na nátlak Ameriky vytvořen palestinský stát s dočasnými hranicemi, tak jak to předpokládala druhá fáze "Cestovní mapy".
  

Zatímco izraelské vedení v čele s Netanjahuem rozšiřuje optimismus, tóny přicházející z Ramalláhu zní spíše tlumeně. Prezident Abbás pouze poznamenal, že čas ukáže, jestli Netanjahu skutečně změnil své postoje nebo ne. Během své zastávky v Libyi na cestě z USA prohlásil, že Palestinci nebudou tolerovat žádnou izraelskou přítomnost v Palestině, civilní ani vojenskou. Pro Izrael je na druhé straně přítomnost mezinárodních sil jako záruky bezpečnosti na Západním břehu nemyslitelná. Mezinárodní síly totiž v minulosti příliš často prostě vyklidily pole, když situace začala být nebezpečná. Nejčerstvějším příkladem mohou být pozorovatelé z hraničního přechodu mezi pásmem Gazy a Egyptem. Kdo se může zaručit za demilitarizovaný statut palestinského státu, když je současně požadována jeho absolutní suverenita?

Spojené státy se pokoušejí na Abbáse vyvíjet tlak, aby obnovené rozhovory nenechal uváznout na mrtvém bodě, přestože Izraelci po desetiměsíčním moratoriu na výstavbu osad začnou v blízké budoucnosti na sporných územích znovu stavět. Vůdce Palestinské autonomie však v tomto bodě zůstává neoblomný: zahájení stavebních prací by znamenalo konec obnoveného mírového procesu.

Generální tajemník Arabské ligy Amr Moussa reagoval s překvapujícím optimismem. Během konference Ambrosetti Forum v Itálii tento egyptský diplomat, známý svými uštěpačnými poznámkami na účet Izraele, komentoval ve velmi smířlivém tónu projev izraelského prezidenta Šimona Perese. V případě uzavření mírové dohody a vytvoření nezávislé Palestiny v hranicích z roku 1967, s Jeruzalémem jako hlavním městem, přislíbil úplnou normalizaci vztahů mezi Izraelem a islámským světem.

Do jaké míry je tato euforie oprávněná a jaká je přesná podoba Netanjahuových nových pohledů na staré problémy, se teprve uvidí. Další kolo rozhovorů se v každém případě má odehrát v polovině září v egyptském Šarm el Šejku na Sinajském poloostrově. Zúčastní se ho americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová. Následující kolo by poté mělo být v Jeruzalémě. Mahmúd Abbás chce záležitost budoucích hranic učinit svým prvním hlavním tématem.

Jakákoli dohoda o "konečném uspořádání", kterou by všichni zúčastnění rádi viděli, zatím zřejmě není myslitelná - nejen kvůli konstelaci palestinské společnosti. Příliš hluboké jsou trhliny, které ji rozdělují, příliš nepřekonatelná je propast mezi Fatahem a Hamásem, příliš daleko je z Gazy do Ramalláhu. Neboť dokud není palestinské vedení jednoznačně a demokraticky uzákoněno a nemůže hovořit jednoznačně za naprostou většinu palestinské populace, může být dosaženo nanejvýš dočasné dohody. Z tohoto pohledu jsou kritické otazníky nad novými myšlenkami oprávněné. Anebo jde jen o staré, časem už trochu zkyslé víno, které se nalévá do nových měchů?


©
Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
Překlad -ms-