Věčný spor o Ježíšův hrob

18. října 2008 v 18:18 | Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
Věčný spor o Ježíšův hrob
"Tohle je původní klíč ke chrámu Svatého hrobu." Abed Džude důstojně pozvedá vzácnou starožitnost před vchodem do chrámu Svatého hrobu v Jeruzalémě. "Přesně před 842 lety," tím si je starý pán docela jistý, pověřil kurdský sultán Saladin správou klíče k nejposvátnějšímu místu křesťanů jeho prapředka. Pět křesťanských denominací si tenkrát činilo nárok na správu nejposvátnějších míst křesťanství, pahorku Golgoty a Ježíšova hrobu: římsko-katoličtí latiníci, řecko-pravoslavní, arménští pravoslavní, asyrští pravoslavní a egyptští Koptové. "A pravoslavní viděli klíč raději v muslimských rukou než v rukou římských katolíků," konstatuje pan Džude. Tak se stal jeho rod "ochráncem klíčů Svatého hrobu".
Každé ráno ve 4 hodiny se musí těžká dřevěná brána otevřít a večer v 7 hodin zase zavřít. "Ale islámský duchovní a potomek proroka Mohameda nepoleze na žebřík," vypráví hrdý správce klíče. "To by bylo pod jeho důstojnost." Proto bylo otevírání a zavírání brány už za časů Saladinových uloženo měšťanské rodině Nuzajbí. V obleku a kravatě vykonává Wadžíd Nuzajbí svou odpovědnou službu s velikou vážností. Mezi modlícími se mnichy, vykládajícími průvodci, zpívajícími skupinami poutníků, zvědavými turisty a věčně zaměstnanými duchovními hodnostáři promazává Nuzajbí prastarý zámek.
Protože se křesťané nebyli schopni dohodnout, spravují klíče od chrámu už po staletí muslimové. A když dochází v současnosti při každoročních svátcích ke strkanicím mezi mnichy a kněžími, jsou to izraelští vojáci, kdo musí lstí nebo mocí zjednat klid. Dnes si na jednotlivé části posvátného areálu činí nároky čtrnáct různých denominací a není tu prakticky nic, co by za téměř 17 století historie chrámu nebylo předmětem tahanic mezi křesťany.
Takže vlastně nikoho nepřekvapilo, co způsobil izraelský stavební inženýr zjištěním, že etiopsko-pravoslavný klášter Dir as-Sultán na střeše Kaple nalezení svatého kříže (kaple sv. Heleny) je po stavební stránce v povážlivém stavu. Jeho zpráva popisuje stav zdiva jako alarmující a životu nebezpečný, hrozící zřícením. Z nádvoří před chrámem Svatého hrobu se vystupuje dvěma temnými kaplemi na střechu, kde v hliněných chatrčích žijí etiopští mniši. Vnější zdi areálu pocházejí z byzantské baziliky ze 3. století, jež byla proti dnešnímu středověkému chrámu téměř dvojnásobně velká. Už v r. 2004 prohlásilo izraelské ministerstvo vnitra, že je ochotno financovat renovaci etiopského hliněného kláštera. Staletí trvající spor mezi Kopty a Etiopany tomu však zabránil.
Osmanské úřady začátkem padesátých let 19. století v takzvaném Status quo dokumentu přesně stanovily, kdy a kdo bude zapalovat které svíčky, které denominace ve kterou dobu mohou vykonávat své obřady, kdo bude kde zametat a vytírat. Nejznámějším symbolem dokumentu Status quo je žebřík pod pravým oknem na výstupku nad vchodem do chrámu Svatého hrobu. Protože na tento žebřík mají právo Arméni, nemůže být odstraněn, ačkoli tam dnes už k ničemu není. Tímto opatřením by tedy mělo být až dodnes všechno upraveno do nejmenších podrobností.
Jenže v druhé polovině 19. století všichni etiopsko-pravoslavní mniši padli za oběť moru. Toho využili Koptové a zmocnili se kláštera Dir as-Sultán. Turci, Britové a Jordánci, kteří staré město Jeruzaléma ovládali až do r. 1967, dávali přednost egyptským Koptům, od nichž se etiopsko-pravoslavná církev kdysi odštěpila.
O Velikonocích 1970 - mezitím se už Jeruzalém nacházel pod izraelskou mocí - se odebrali koptští mniši k modlitbě do chrámu Svatého hrobu. Jejich etiopští bratři ve víře využili příležitost a vyměnili zámky v klášteře. Izraelští policisté, kteří zde byli rozmístěni, aby zabránili násilným srážkám, Etiopanům ponechali volnou ruku. Politickým pozadím izraelské lhostejnosti byla možná tehdy probíhající opotřebovávací válka s Egyptem a přátelské vztahy etiopského císaře Hailé Selassie k židovskému státu.
Etiopský arcibiskup Matyáš dnes egyptským Koptům nepřiznává žádné právo vlastnické ani užívací a požaduje od Izraelců jako "neutrálního faktoru" provedení potřebných oprav. Původně nabídli Izraelci financování renovace kláštera jen proto, že křesťané se o tom nedokázali dohodnout. Teď však ministerstvo vnitra v Jeruzalémě nechce dovolit zahájení prací, dokud se obě africké denominace mezi sebou nedomluví. Nedá se vyloučit, že je "neutrální faktor" v odvěkém sporu o Ježíšův hrob nucen přihlížet k velmi citlivým diplomatickým vztahům s Egyptem i Etiopií, které se od sedmdesátých let podstatně změnily. Musíme si tedy počkat, jak se hrozící nebezpečí na nejposvátnějším místě křesťanství podaří odvrátit. Vatikán ovšem už mezitím celou záležitost odbyl jako pouhou frašku.
© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
přeložil Pavel Mareš
Obrázky etiopského kláštera Dir as-Sultán na střeše chrámu Svatého hrobu: http://www.gerloff-pics.com/thumbnails.php?album=148
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama