Škoda zelených

11. června 2008 v 21:16 | Dan Drápal
Škoda zelených
Ano, vím, že Zelení prosazují nesmyslnou levicově liberální agendu, jež podkopává rodinu (pokud ji u nás ještě víc podkopat lze). Ano, vím, že jejich odpor k jádru v současné době zahání naši zemi do slepé uličky. Musím se ale přiznat, že po volbách - zejména během povolebního vyjednávání - mi byl Martin Bursík docela sympatický. Na rozdíl třeba od pana Paroubka nikoho neurážel, neztrácel nervy a byl spíš zklidňujícím faktorem na rozbouřené politické scéně.
Bylo mi celkem jasné, že do strany nabral spoustu nesourodých lidí, ale přiznám se, že jsem mu tehdy docela fandil. Tušil jsem, že se může stát, co se děje dnes, totiž že lidé, kteří by se bez něj do vrcholné politiky nedostali, ho nakonec podrazí (vím, oni to tak nemyslí, ale objektivně to tak je), ale doufal jsem, že k tomu nedojde, že to třeba nějak ukočíruje.
Žel, nestalo se. Strana zelených je, zdá se, v totálním rozkladu, a přes všechnu snahu Martina Bursíka nakonec zřejmě převáží křídlo reprezentované Matějem Stropnickým a Danou Kuchtovou. Nebýt Martina Bursíka, asi bych o panu Stropnickém nikdy neslyšel; nyní hrozí, že kvůli Matěji Stropnickému možná po příštích volbách nebudu slyšet o panu Bursíkovi. Ukazuje se, že schůdnou politickou stranu zřejmě nelze ušít horkou jehlou. To není zjištění zcela negativní - stačí podívat se do Ruska; tam to lze a strana založená pár měsíců před volbami může dokonce volby vyhrát. Já bych ovšem neměnil.
Pan Bursík jistě litoval, že poslal SMS na nesprávné číslo. To mu nevyčítám; ani vrcholný politik není dokonalý. Myslím si ale, že ani jeho osobní život, ani jeho politické způsoby nejsou natolik čisté, aby mohly obstát.
V naší zemi je čím dál těžší se na čemkoli dohodnout. To, že to nejde v politice, to, že v politice mají navrch takové bezskrupulózní postavy, jako je David Rath, je pouze vrchol ledovce. Začíná to v rodinách a pokračuje to v zaměstnání. Můžete mi vyčíst, že moralisticky hořekuji, ale obávám se, že této společnosti hrozí poměrně rychlý morální rozklad. V situaci, kdy nikdo nemůže věřit nikomu, se těžko podniká, těžko cokoli vymýšlí, těžko něco domlouvá a prosazuje. To, co se děje ve straně Zelených, je jen symptom toho, čím trpí celá společnost.
Vidím to tak, že chybí-li víra v Boha jako posledního soudce, chybí i motiv hledání pravdy a života v pravdě. Ano, už slyším námitku: Vždyť tolik věřících jsou pokrytci a znám toho a toho, kdo v Boha nevěří, a jedná slušně. Odpovídám: Vážím si každého, kdo jedná slušně, i když nevěří v Boha. Nicméně to, co se děje v této společnosti žijící okázale bez Boha je … přinejmenším pozoruhodné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama