Úvaha Dana Drápala nad Žalmem 33, část 1; do verše 6.

28. ledna 2007 v 17:36 | Dan Drápal - www.dan.drapal.org
Úvahy nad 33. žalmem
Jásejte, spravedliví, v Hospodinu - přímým přísluší chvála.
Jako křesťané víme, že spravedliví nejsme, protože jsme se nedopustili nepravosti, ale protože nás Kristus ospravedlnil. Oslovení "spravedliví" na sebe mohou na sebe vztáhnout všichni, kdo vědí o svém hříchu, kdo však cele spoléhají na Hospodina - jinými slovy, kdo činí pokání. To jsou lidé přímí, nezáludní - a těm přísluší chvála.
Chvalte Hospodina na lyru, opěvujte jej při harfě o deseti strunách. Myslím, že nikdo z čtenářů této úvahy nebude Hospodina chválit ani na lyru, ani na harfu o deseti strunách. A naštěstí téměř nikdo neusoudí, že "správné biblické chvály" jsou pouze ty, které se dějí při lyře a harfě o deseti strunách. Bohužel, u mnoha jiných záležitostí lidé zapomínají, že to "správné biblické" nemusí být zrovna to, co se "biblickému" navenek nejvíce podobá. Ke správnému chápání Písma potřebujeme především Ducha svatého - ale také notnou dávku zdravého selského rozumu.
Zpívejte mu novou píseň, dobře hrajte s radostným křikem…
Celkem devětkrát se v Písmu hovoří o nové písni, z toho čtyřikrát v Žalmech. Jistě nešlo o to, že hudební produkce musí být neustále up-to-date. Nejde o nové hudební nástroje či o nové hudební styly. Nová píseň tryská z nové zkušenosti s Bohem. Budeš-li spravedlivý a přímý, nebudeš mít nouzi o zkušenosti s Bohem. Pak budeš moci zpívat novou píseň.
Hebrejské slovo, které zde překládám "radostný křik" (v hebrejštině jde o jediné slovo) v jiné souvislosti označuje válečný pokřik. Naše chvály souvisí s duchovním bojem. Kdykoli spravedliví a přímí chválí Hospodina, probíhá duchovní boj. Jedna z věcí, které satan nesnáší, jsou chvály. Proto rovněž dělá vše pro to, aby Boží děti Boha nechválily, a nejšťastnější je, když místo chval a radostného křiku z úst Božích dětí vycházejí pomluvy a reptání.
…neboť slovo Hospodinovo je přímé, každé jeho dílo se děje v pravdě (v. 4).
Slovo Hospodinovo je velkým tématem teologie, a to plným právem. David o něm v tomto žalmu říká, že je přímé. Slovo Hospodinovo je prvním důvodem jeho chvály ("Zpívejte mu novou píseň…, neboť…"). Ježíš je Slovo, které se stalo tělem. O Ježíši je možno říci, že je přímý, a každý jeho skutek se děje v pravdě.
Mnozí ovšem říkají, že Božímu slovu nerozumějí. A pak je zde ta veliká otázka, jakým způsobem je Písmo božím slovem - pokud vůbec.
Je Bible božím slovem - či není? Otázka, která rozděluje křesťany. Přinejmenším na liberály a fundamentalisty. V rámci úvah nad 33. žalmem není místo k podrobné odpovědi na tuto otázku (doufám, že se k ní jednou dostanu, abych na ni mohl odpovědět zevrubně). Zde můžeme pouze odkázat na úvahy nad 18. žalmem, kde jsme se zabývali i verši 26 a 27: S věrným jednáš věrně, s člověkem ryzím jednáš ryze. Čistému se jevíš čistě, se zvráceným jednáš převráceně. Přímý člověk se bude radovat z přímého Božího slova. Ten, kdo je sám pravdivý, se bude radovat z pravdivosti (či věrnosti) Božího díla.
Další důvod, proč David Boha chválí, je následující: Miluje spravedlnost a právo, Hospodinovo milosrdenství naplňuje zemi (v. 5).
Málokdo by asi řekl, že druhá polovina tohoto verše odpovídá jeho zkušenosti. Spíše se nám zdá, že země je naplněna nepravostí, nikoli Hospodinovým milosrdenstvím.
Nejdříve se ale zastavme u slov "miluje spravedlnost a právo" (stejně správně bychom mohli přeložit: "spravedlnost a soud". V naší zkušenosti (mám na mysli především zkušenost s naší justicí) spravedlnost vždycky s právem přímo nesousedí. Často máme pocit, že lidé mají právo na něco nespravedlivého (např. na beztrestné tunelování bank). Pro filozofy a teoretiky práva rovněž není nijak snadné definovat, co to vlastně spravedlnost je. Jako vyznavači Hospodinovi to máme snažší - co je Boží spravedlnost, poznáváme z Písma. Náš Bůh je Bůh práva, Bůh soudu - neznamená to ale, že je to Bůh právnických kliček a sudičství. Spravedlnost umožňuje, aby si lidé ve vzájemném soužití neubližovali. Právo (soud) umožňuje, aby se život rozvíjel a byl chráněn. Čteme-li, že Bůh miluje spravedlnost a právo, víme rovněž, že nemiluje nespravedlnost a bezpráví, a to jak násilí, tak vzpouru a anarchii. Tam, kde není možno dovolat se spravedlnosti a kde se neděje spravedlivý soud, tam lidé těžko mohou být šťastní. A těžko tam mohou prosperovat.
Kdyby ale v Bohu byla pouze láska k spravedlnosti a právu a kdyby v něm nebylo i milosrdenství, byli bychom ztraceni. Milosrdenství se ovšem projevuje už v Boží spravedlnosti: Před Bohem je spravedlivé pamatovat na sirotka, vdovu a běžence. My ale potřebujeme i milosrdenství, s nímž Bůh řeší problém našeho hříchu. Milosrdenství, v němž nám Bůh pro Ježíše Krista odpouští hříchy. Slovům, že Hospodinovo milosrdenství naplňuje zemi, rozumím tak, že odkudkoli lze k Bohu přijít. Boží milosrdenství sahá i do žalářů reálných i obrazných - ne v tom smyslu, že by sami žalářníci či spoluvězni byli milosrdní, ale v tom, že v každé situaci můžeme činit pokání a nalezneme Boží milosrdenství. Satan jednoduše nemůže Bohu zabránit, aby nám odpustil, činíme-li pokání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama